vývoj v dílech   |   seznam knih

    Myšlenkovou hloubku, plastičnost postav, barvitost líčení i bohatost jazyka, jaké nacházíme v jeho prózách, nezískal studiem (univerzitu ostatně nedokončil), dala mu je spíš škola života, v níž absolvoval nejedno povolání. Roku 1948 zavítal do Prahy i do tehdejšího Sovětského svazu. Jeho díla by se dala zařadit jako kriticko-realistická. 

    Steinbeckovou prvotinou je Pohár zlata (1929 Cup of Gold), který byl vydán v roce 1929 (česky vyšel v roce 1972), nese již všechny znaky autorova stylu, sahá do minulosti k pirátům v Karibském moři a je záměrně nehistorická, spíše symbolická. Následovaly Nebeské pastviny (1932 The Pastures of Heaven / česky 1969), soubor realistických, často ironických povídek volně spojených prostředím a postavami, přecházejícími z jedné povídky do druhé. Román Neznámému bohu (1933 To A God Unknown, česky 1970) líčí farmářský boj s půdou jako mýtus o jednotě člověka s přírodou. Skutečným bestsellerem se stala až Pláň Tortilla (1935 Tortilla Flat / česky 1947 jako Slunce a víno chudých a 1960 již pod názvem Pláň Tortilla), fraškovitá romance o eskapádách party mexikánských paisanos, dobrosrdečných povalečů z okolí Monterey, vychutnávajících život plnými doušky a vysmívajících se maloměšťáckému pachtění svých "řádných" spoluobčanů. Ostrým kontrastem k tomuto veselí je dělnický román Bitva (1936 In Dubious Battle / česky 1945) je obrazem stávkového boje sezónních česáčů ovoce. Nejdramatičtější Steinbeckovo dílo je novela O myších a lidech (1937 Of Mice and Men / česky 1946, divadelní hra i novela).

    Vrcholné dílo Steinbeckovo a vrcholný román desetiletí byl Hrozny hněvu (14. 4. 1939 The Grapes of Wrath). Za tento román obdržel Steinbeck v roce 1940 Pulitzerovu cenu. Vypráví v něm otřesný příběh rodiny vyhnané z pronajaté půdy v Oklahomě. Do roka vyšel tento román ve dvanácti vydáních a J. Ford podle něj natočil film. Steinbeck tak vytvořil jedno z největších děl moderní americké literatury. 
Koncem třicátých let vydal Steinbeck pod názvem Dlouhé údolí (1938 The Long Valley) rovněž sbírku povídek. 

    Za 2. světové války se Steinbeck jako reportér zúčastnil americké invaze a dostal se také do Ruska. Válečné prožitky ho inspirovaly k románu Měsíc zapadá (1942 The Moon Is Down), jejž autor ihned zdramatizoval. Obojí verze zklamala, protože příliš mírně zobrazovala nacistický vpád do nejmenované země. Další reportážní vzpomínky na válku byly Svrhněte bomby (1942 Bombs Away), Ruský deník (1948 A Russian Journal ) a reportáže Byla kdysi válka (1958 Once There Was a War).

    Mezitím se Steinbeck vrátil ke svým veselým Mexičanům z kalifornského pobřeží v pásmu Na plechárně (1945 Cannery Row / česky 1965) a Sladký čtvrtek (1954 Sweet Thursday). Novela Perla (1947 The Pearl / česky 1958) je podobenstvím o trpké zkušenosti "primitivního" Mexičana, kterého se tzv. "lepší" lidé pokoušejí s bezohlednou dravostí připravit o fantastický úlovek. V témž roce vychází Toulavý autobus (The Wayward Bus / česky 1948), ideově rozporné líčení veselých i smutných zážitků cestujících autobusu na nucené zajížďce.

    Ještě jednou se Steinbeck rozmáchl k pokusu o mohutný panoramatický román z období budování Kalifornie Na východ od ráje (1952 East od Eden / česky 1968) zde Steinbeck rozvíjí na široké časové ploše od občanské války do první světové války mohutně koncipovanou kroniku svého rodného salinaského kraje. Steinbeckovou snahou bylo pokusit se o moderní paralelu biblického střetnutí Kaina a Ábela, dílo však nedosahuje úderné přesvědčivosti přirozené symboliky Hroznů hněvu.

    Hříčka Krátké panování Pippina IV. (1957 The Short Reign of Pippin IV.) je karikaturou tehdejších francouzských politických krizí. K tísnivě vážnému tématu se vrátil v románu Zima úzkosti (1961 The Winter of Our Discontent), kde se dějiště poprvé přenáší k atlantickému pobřeží a k ekonomickým i morálním problémům života novoanglického městečka. Humorný rozmar se opět do jeho tvorby vrací v Toulkách s Charleym (1962 Travels with Charley in Search of America / česky 1965), popisuje zde svou okružní cestu po USA speciálním obývacím autem. Dokladové eseje jsou shrnuty v knize Amerika a Američané (1966 America and Americans).

    Zajímavé je autorovo pojetí novely. Novela u jiných autorů byla chápana jako kostra románu. Většina autorů, když dostala nápad na román, vytvořila si kostru příběhu. Rámcově si naznačila děj a stěžejní postavy a kostra - novela, byla na světě. Novela je tedy krátký literární útvar, který má jednoduchou linku příběhu, většinou pouze jednu a omezený počet postav, které jsou pro děj knihy nezbytné. Steinbeck využívá podobnost novely s jiným literárním útvarem a to scénářem. Jeden podstatný rozdíl tyto dva podobné žánry mají a to je čtenářská obec. Steinbeck měl dojem a myslím, že oprávněný, že scénář k dramatu je obtížně čitelný a čtenář se musí dlouho plně soustředit, aby si na tento styl zvykl. Proto psal svá dramata jako novely a až při diváckém zájmu je přepracoval. Jako typické příklady tohoto skvělého Steinbeckova nápadu patří Plameny zářivé (Burning Bright, novela), O myších a lidech (Of Mice and Men) a také si myslím, že by se sem daly zařadit obě knihy Na plechárně a Sladký čtvrtek. Některá tato díla byla později opravdu přepracována na dramata a nejúspěšnější z nich bylo dílo O myších a lidech, které bylo uvedeno i v České republice a bylo zpracováno hned několika divadelními tělesy s obrovským ohlasem a úspěchem.