O myších a lidech
(Of Mice and Men) 

    Novela, která byla poprvé vydána v roce 1937 pod názvem (Of Mice And Men). Kniha se odehrává na zemědělském středo a jiho-východě Spojených států Amerických. Vypráví o dvou námezních dělnících, kteří pracují na různých farmách po celé Americe. Ten větší, silnější se jmenuje Leny, v češtině mnohdy překládáno jako Lenda a druhý menší, ale neméně zdatný se jmenuje George, což je ekvivalentem českého jména Jiří.
Jiří je obyčejný muž, který to nemá s mentálně zaostalým kamarádem lehké. Lenda je hromotluk toužící po lásce a něžnosti, který nedovede kontrolovat ani svou sílu, natož pak sebe. Problém je v tom, že Lenda tak touží po těchto dvou věcech, že dostává sebe i Jiřího do zapeklitých situací. Lenda si totiž sbírá věci, které jsou příjemné na dotek. Například myši, králíky, štěňata, dokonce i vlasy. Pak se vždy zamiluje do té příjemné věcičky tak, že ji doslova uhladí a umačká k smrti. Ani potom se není schopný své milované myši či štěněte vzdát, a tak ho Jiří nemůže pustit z dohledu. Před nástupem do dalšího zaměstnání se domluví, že jestli Lenda něco provede, schová se do rákosí u řeky a počká na Jiřího. Oba dva touží po tom, že si koupí malý domek u řeky a budou svými pány. Lenda se ale víc těší na to, že u domku bude mít malou králíkárnu a bude se moci starat o králíky a mazlit se s nimi, "když se nebude Jiří dívat". 

    Dva stěžejní momenty, které jsou velice důležité pro děj: 
Jeden z mužů, se kterým se seznámí v nové práci, má velmi starého psa. Pes je slepý, kulhá a trpí dalšími nemocemi stáří. Spolupracovníci majitele psa přesvědčují o tom, že by ho měl zabít, aby se netrápil. Muž z počátku nesouhlasí, ale později vidí, že by pes trpěl, a tak se rozhodne ho zabít ranou z brokovnice do zátylku. Není schopen to udělat sám a požádá jednoho ze spolupracovníků. Ten psa zastřelí a pak ho společně pochovají. Muž si celý zbytek knihy vyčítá, že to měl udělat sám.
Druhým ze stěžejních momentů je, když Lenda nedopatřením zabije ženu svého předáka. Zjistí, že udělal chybu a prchne do rákosí, jak byli domluveni s Jiřím. Zanedlouho potom je nalezena mrtvola ženy a předák vyhlásí, že Lenda musí být zastřelen, ale pouze jeho rukou. Jiří ví, že musí najít Lendu první a udělat nevyhnutelné. Lendu opravdu najde, sedne si k němu a hladí ho po hlavě. Lenda zavře oči a poprosí, aby mu Jiří vyprávěl o tom domku a jak se tam bude starat o chundelaté králíčky. Jiří mu naposledy vypráví příběh o budoucím štěstí, vezme pistoli a se slzami v očích Lendu zastřelí. Ví, že kdyby ho nechal žít, byl by ještě dlouho trápen předákem. Jiří zjišťuje, že domeček si již nikdy nekoupí, protože bez Lendy to prostě není možné.

A proč zrovna název O myších a lidech? Angličtí a američtí autoři rádi volí do titulů knih citáty. Sdělnost těchto citátů bývá omezena na určitou kulturní sféru. Of Mice and Men, jak zní anglický název novely i divadelní hry, je takovým citátem, nebo spíše střepinou citátu. V básni Myšce chlácholí skotský básník, chalupník Robert Burns, myš, jíž na prahu zimy rozoral domov, že už to tak bývá, i nejlíp promyšlené plány myší i lidí se zvrtnou a místo radosti, kterou si strůjci těch plánů slibovali, přijde žalost a bolest…

Nejlepší plány myší a lidí
nejednou pejr jen
a plevy sklidí.
Robert Burns, skotský básník, 1759 - 1796


zavřít