John Steinbeck

(27. 2. 1902 - 20. 12. 1968)

    John Ernest Steinbeck se narodil roku 27. února 1902 v kalifornském městečku Salinas. Je bez pochyby jedním z největších nejen amerických, ale i světových spisovatelů a scénáristů ( 'Forgotten Village' a 'Viva Zapata!'). Jeho otec, John Ernst Steinbeck, pocházel z Německa, do Kalifornie se přistěhoval v šestnácti letech. Matka, Olive Hamiltonová, pocházející z irské rodiny působila před sňatkem jako učitelka.

    Finanční poměry úřednické rodiny nebyly příznivé a Steinbeck už jako školák vypomáhal na farmách. Po studiích na střední škole pracoval rok v cukrovaru, ale pak vstoupil na Stanfordovu univerzitu, kde se věnoval historii a anglické literatuře. Na jaře v roce 1920 opustil univerzitu a vrátil se k práci na velkostatku, aby se seznámil s životem drobných rolníků. Od mládí se cítil rozeným spisovatelem, začal tedy opět studovat, ale přitom pracoval v cukrovaru a na stavbě silnice. Ve vysokoškolském diplomu neviděl životní cíl, a tak v roce 1925 definitivně opustil univerzitu. Z této doby příprav najdeme řadu básní a próz roztroušených po různých universitních časopisech.
Odešel do New Yorku jako reportér, rozhodnut stát se spisovatelem. První literární práce mu redakce odmítly uveřejnit. Žurnalistiky brzy zanechal a předtím, než nastoupil oficiálně spisovatelskou dráhu, pracoval jako pomocný zedník, námořník na nákladním parníku a dělník v továrně na rybí konzervy.

    Steinbeckovým hlavním zájmem sice byla literatura, ale kromě toho se zabýval i vědeckou činností v oblasti biologie. Ta také silně ovlivnila jeho literární díla, odtud pochází přesvědčení, že člověk není izolovaný tvor, ale součást všeho živoucího na této planetě. 

    Ve Steinbeckových nejlepších dílech je dokonale vykresleno přírodní pozadí, vztah člověka ke zvířatům, rostlinstvu, kameni, hlíně a vodě. V jeho postavách je vždy něco živočišného. Steinbeck se dívá shovívavě na lidské požitky a prohřešky, zato nemiluje fanatismus jakéhokoli druhu a přímo odsuzuje surovost, násilí, zištnost a vykořisťování chudých. Jeho lidé bývají součástí skupiny, rodiny, sousedstva, národnostní shluklé menšiny, výpravy, povolání, pohybují se mezi individualismem a kolektivností. Protipólem živočišnosti člověka je mu jeho lidskost.

    V roce 1940 obdržel Pulitzerovu cenu za román Hrozny hněvu a roku 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu - "...za realistické a současně fantazií naplněné vypravěčské umění, které se pojí s rozvážným humorem a sociální bystrozrakostí."

    Steinbeck je spisovatel neobyčejně sebekritický, vidí Ameriku zdola, od země, z hlediska společenských vrstev, jejichž život je spjat s tvrdou a nevděčnou prací a často jen s jejím vyčerpávajícím hledáním. Životním prostorem jeho tvorby je americký venkov, jeho rodný kraj, kde člověk žije z práce svých rukou, kde zemědělství určuje charakter a osud člověka.

    V šedesátých letech se Steinbeck zkompromitoval článkem, ve kterém vychvaloval americkou agresi ve Vietnamu. Teprve na sklonku života jej přimělo jeho třetí manželství k přestěhování do New Yorku a k seznámení s vodami Atlantiku po málem celoživotní lásce k Tichému oceánu. V New Yorku také 20. prosince 1968 umírá.

možnost stažení životopisu, vývoje v dílech, seznamu knih a citátů ve wordovském dokumentu zde: 
John_Steinbeck.exe (40,6 kb)
John_Steinbeck.zip  (10,7 kb)